Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz

                    

                                           

   

                             Jdu s kůží na trh...                 
                               ♫♫♪♥                    ♫♫♪♥                 ♫♪♥                 ♫♪♥               ♥

 

Jmenuji se Renata   narodila jsem se  v Praze a zde jsem též vyrůstala.Protože jsem ale znala jenom cestu z práce domů,vůbec Prahu neznááám,jen opravdu to základní...

Mám ještě dvě starší sestry:Alenu a Drahomíru.Naše iniciály dávají zvláštní význam,který by mi nenapadl,kdyby mi ho sestra Drahomíra neřekla,naše iniciály jmen,přesně podle narození tvoří slovo:DAR!
Ve druhé třídě mi rodiče přihlásili do hudebky

na klavír a tak jsem pilně cvičila.Hrála jsem na několika soutěžích,z jedné mám diplom za 3.místo ve čtyřhře.

Vystupovala jsem na spoustě koncertů a můžu jen litovat,

že v té době rodiče neměli kameru,ani foťák,abych

měla na toto mé šťastné období vzpomínky.

Učila mi manželka skladatele Klementa Slavického-Vlasta,která byla vůbec první hlasatelka československého rozhlasu.

V roce 1970 jsem nastoupila na tříleté železniční učiliště,vedené žst.Praha-hlavní nádraží. Zde jsem procházela různými pracovišti.

Nejvíc mi bavilo pracovat jako hlasatelka v rozhlase a telefonní operátorka u výpravčího- dispečera.

Na hlavním nádraží jsem se seznámila se svým prvním mužem Jaroslavem,se kterým jsem byla 11 let.

                                                                  Protože si můj otec nepřál,abych se vdala,udělal to nejhorší,co může rodič udělat.Aby mi co nejvíc ublížil,piáno které mi koupil,daroval mé nejstarší sestře.Ta místo,aby tuto nabídku odmítla,piáno si vzala.

Moje sestra to může vidět jinak,po svééém,jenže jsem si to prožila právě já a tak já to vidím takto.Jednou,po létech jsem jí navštívila s mým mužem,myslela jsem si,že by mi mohla říct,že toho lituje,že se toho měla vzdát,místo toho nás oba vyhodila!

Měla tři děti a jakoby to osud sám řídil,ani jedno k hudbě neinklinovalo.Piáno má u sebe dodnes jen na "parádu".30let jsem na klavír nehrála a tak vše,co jsem se naučila je pryč.

Po smrti otce mi v roce 2004 maminka za piáno jako satisfakci,koupila klávesy.Umím hrát ty svoje "šumařiny"

a to,co jsem se sama z hlavy naučila.

Naštěstí lásku ke zpěvu a hudbě mi nikdo nemohl vzít.

Se svým prvním manželem jsme bydleli a pracovali ve městě,kde byla továrna na náboje:SELIER-BELOT,kde se nám v roce 1975 narodila první dcera Alice.

Pak jsme se přestěhovali na čas do nedostavěného domku mého otce do Prahy.

V roce 1979 se nám narodila druhá dcera Renatka.

Po té jsme byli "vystrnaděni" do jiného bytu 1+1 bez příslušenství,aby moje nejstarší sestra mohla dostavět dům našeho otce.Jejich plán byl prostý,zbavit se nás stůj,co stůj.

A tak švagr rozkopal schody,které vedly ke vrátkům.Donutili nás výměnu přijmout a odstěhovat se.Nikdo se mnou nic neřešil, na nic se neptal, nic nevysvětloval...ale nakonec všechno zlééé,je pro něco dobréé!devil

Tento maličký byt,byl pro mně tragédií, ale nemohla jsem nic dělat. Zde jsem pracovala na ubytovně. Odpoledne jsem chodila ještě uklízet.Takže jsem se měla co otáčet.

Protože jsem v manželství velmi trpěla, nebylo únosné s dětmi dál tak žít.I tak jsem svou trpělivostí vydržela v manželství dost dlouho.

V roce 1985 jsem se po 11.letech rozvedla.Do tohoto bytu si bez mého svolení přivedl ženskou,která se nestyděla s námi sdílet už tak maličký byt.

Kdo neprožil, nepochopí, jaké trauma jsem prožívala.Nedá se ani psát,co všechno jsem viděla,když jsem chodila kontrolovat děti,jestli jsou v pořádku, protože spaly ve stejné místnosti s nimi.

 

        vsuvka                                    

 

...Po téměř 25 letech jsem se s ní setkala.Řekla mi, že už by nikdy takovou věc neudělala, aby vzala dětem tátu, protože jí to štěstí nepřineslo. I ona se stala pro něj boxovacím pytlem .

 

Co na to říct? Možná se ptáte co jsem v této chvíli cítila, jestli jsem jí to přála, či odpustila?

To co chtěla si vzala, prožila si s ním peripetie co já, jen já tuto zkušenost mám delší.Necítím žádnou nenávist, ani jsem si "nemnula" ruce, jako že "dobře jí tak". Já nelituji že jsem se rozvedla, protože jsem poznala moc hodného muže.Asi to tak mělo být.

                 konec     vsuvky                            ...

 

V roce 1985 jsme dostali byt v jiné části Prahy.

Byli jsme rozvedeni a byt nám dávali každému zvlášť.

Když ale pracovnice na výboru onemocněla,vzala to do parády její kolegyně.

Ta nám řekla,že rozvodem nezaniká nárok na byt.A proto nám dali byt jenom jeden.

Prožívala jsem tak neskutečné peklo a peripetie.

Starý dům měl být zlikvidován,v něm zůstal bydlet naprosto sám,se svou už druhou ženou a 2dětmi bez sousedů, protože jsme dostali všichni nové byty.

Jemu pak úřad přecejen nabídl jiný byt v Praze,protože se nakonec „našeho“ bytu vzdal, abych jej mohla vůbec převzít sama,jinak by se do bytu nakvartýroval i s tou svou fuchtlí.

On ale toužil též po panelákovém bytě, takže další nabízený byt,který byl špecielně pro něj, nepřijal.Přitom to byl docela pěkný byt!

Snad se mu to stalo osudným.

V roce 1990 ho v předmětném domě zastřelil neznámý a tajemný noční návštěvník.Nikdy jeho vraha nenašli, a tak pořád běhá mezi námi.

V červnu roku 1986,kdy bylo Alici 9 let a Renatce 5 let, jsem se seznámila se svým druhým mužem Ivošem. Závazků se nebál, šel do toho se mnou a tak jsme naše děti spolu vychovali.

Nesmírně mi pomohl a i když byly i těžké chvíle v našem manželství,všechno jsme společně vydrželi.

Naposledy jsem pracovala ve špičkovém hotelu v Praze jako pokojská, kde jsem prožívala své nejkrásnější pracovní období

v životě.Tato práce pokojské mě neskutečně naplňovala a těšila.
V roce 1998 jsem se podrobila operaci krční páteře, po které mi manžel poprvé a naposledy odvezl do lázní.


Datum 23.1.2000 si budeme pamatovat s manželem do smrti.

V tento den manžela "navštívila" v práci mozková potvora, která jej vyřadila již natrvalo z pracovního procesu.Bylo mu pouhých 43 let.

Pro mne je naprosto normální, že v těžkém životním období jsem zůstala po boku svého milovaného muže.

Nejkrásnější pocit prožívám vždy,když se můj manžel na mně usměje

a u svého  "country ráádia" si "zpíváá".

To je právě ona síla, která mi dodává "úúžasnou" energii  vše zvládat tak, abychom oba prožívali šťastný a plnohodnotný život.Naplňuje mi štěstím, že jsme od onoho roku 2000  spolu dokázali ujít opravdový kus cesty.

I přes informaci od doktorů, že se manžel stane ležákem,se dokáže postavit na své vlastní nohy a to je naprostá priorita pro nás.

Mohu být klidná,že jsem pro svou životní lásku udělala vše,

co bylo v mých silách...

Ještě budu pokračovat,protože to,co jsem doposud napsala ještě nebylo konečné vyprávění,ještě se mááte NA CO těšit,milááánkovéé!hihih

                                       ******************************************

Na ně musím mít klid a čas.Rozlousknu vám oříšek,jako Popelka, proč mám právě takovou přezdívku,jakou mám:"PRALINKA".

Má to svůj smysl.

Jako mnozí jiní i já jsem se "nežinýrovala" a užívala jsem si život,ve kterém nesměl chybět alkohol. Co by to bylo za oslavy, kde se nepije a nekouří.I já jsem svého času kouřila a pila.Jakmile jsem byla ale těhotná s první dcerou (1975) ,tak mi to s prominutím tak smrdělo,že jsem s cigaretou okamžitě přestala.Ale po porodu za nějaký čas jsem s tím zase začala.

Za 4 roky po té jsem přestala kouřit zase.Proč?Protože jsem, jak jinak,čekala mimčo.Po druhém porodu jsem zase po nějakém čase začla kouřit.Trvale  s kouřením jsem rozvázala pracovní poměr někdy v roce 1988.Trvá to dodnes,čemuž jsem opravdu velmi ráda.Zvláště když si uvědomíme,že našimi vydřenými penězi podporujeme panděra ve vládě a rozpočet naší republiky..Řekla jsem si,že nebudu DOTOVAT ze svých peněz lidi, kteří mají už tak vysoké "kapesné".

Svoje pití má každý pod kontrolou,to je jasné,aspoň je o tom člověk přesvědčen,že není pijan ani ladič,že on je tím páánem,který si problém ukočíruje sáám.Tak tomu bylo

i u mně.Já měla ale to štěstí /?/-že jsem byla veselá i bez pití,takže  na mě nikdo naprosto nepoznal, že jsem "nasosanáá".Ani sousedi,ani doktoři.

Když se stala manželovi mozková příhoda,neměla jsem nikoho,jak jsem již psala,kdo by mě psychicky podpořil,pohladil,poradil.Jen jeden kamarád tu byl vždycky,věrně a neochvějně:alkokol.

Ačkoliv jsem byla ve stavu povznáášejícím,vždycky jsem

na prvním místě měla starost o manžela a jeho uzdravení.

Naštěstí jsem opravdu měla pořád tu záklopku a hranici zodpovědnosti.To  bylo pro mně opravdu veliké štěstí,že jsem se dokázala ovládnout a hlavně si přiznat,že dělám něco špatně.
 

V momentě,kdy se manželovi mozková příhoda opakovala,tak jsem byla tak zoufaláááá,že se mi "alkoholové otěže" vymkly z ruky a já jsem sama v sobě hledala sílu.

První krok je, si toto vše chtít uvědomit.Promlouvala jsem sama k sobě,protože to už bylo delirium tremens-jakmile jsem se ráno vzbudila,už jsem si dala víno-nakupovala jsem ho po kartonech."Vyžahla"jsem klidně dvě krabice denně.Já pila i litry rumu!Jako vodu!Žádný alkohol přede mnou "neutekl"! Co teklo,bylo moje! Nepoznal to na mně ale ani jeden doktor,jak píši,byla a jsem pořád♪ velmi veselá.Uměla jsem se v tom otáčet, aby na  mně nikdo nic nepoznal.


Posléze ale už to bylo naprosto nelidské,až nedůstojné,co jsem prožívala.Sáhla jsem si na samé dno.Ptala jsem se sama sebe,jestli chci chodit k doktorům,kteří by mi poslali tak♪jako tak♪na léčení.Představovala jsem si,jak to tam asi chodí♪

Z filmů♪kolektivní sezení,brebentění ostatních i moje,

proč to dělám,co z toho mám,co mi k tomu vede atd.Musela bych poslouchat cizí lidi,co oni prožívali♪

Co je k pití vedlo a představa,že by tam dospělého člověka buzerovali a omezovali mojí osobní svobodu,mně nahánělo doslova hrůzu.Tato moje "individuelní terapie" mně natolik vyléčila,že jsem si řekla:tohle holka,nemáš za potřebí prožívat,ty máš pro koho žít.

Našla jsem si zálibu v PC-který jsme sice měli už od roku 1992,ale neměli jsme internet,ani to správné vybavení-takže jsem nechala PC zrekonstruovat,aby můj zeť nemusel chodit

s disketama,jako agent s teplou vodou! Měl jich třeba 30.

Nahrál hru do PC a po hodině nahrávání zjistil,že to PC "neutahne" - hra nešla spustit! Bylo mi ho strašně líto.Tak jsem začla jednat.Nechala jsem přidělat DVD-CD do PC-nový monitor atd.

Internet máme teprve od prosince 2007.



V  tento den,který je pro mně v tomto směru opravdu historická událost č.1.zrovna přestaly platit 0.10 haléře a 0.20 haléře.Tento den měl datum 31.10.2003!
Každý máme dvě volby-buď být naštvaný a nadávat na všechno okolo sebe-což stejně nezměníme-a nebo se povznést nad vším a brát život  s legrací a užívat si radosti na světě.Já jsem si prostě vybrala.

 ...Být známá celebrita, byly by toho plné noviny, blejskaly by u náás foťáky,vrčely by kamery a na každé hlavní straně novin

a časopisůůů by byl nááápis " PRALINKÁÁÁÁ, co se sama uzzzdraviláááá..
.čččtěte si lidiččky ♥PRALINČINY♥ píísničky,kúúpujte novinýý do kažždé rodinýýý...hihih♪cink♥♫♥

 

Takhle to víte jenom vy, moji čtenáááři, kteří jste se prokousali ve čtení až sem, a to není zase tak málo!

  Odpovědi na otázky

Odpovídám na dotaz Dae..., zda věděl manžel a děti o mé závislosti.Věděli to všichni, ale nikdo to se mnou nekonzultoval, neprobíral, neřešil, nevyčítal.Děti asi proto, že nechtěly zasahovat do mého života.Manžel byl velmi  šťastný, že je doma,že je o něj postaráno po nemoci po všech stránkách.Nikdy mi nic nedirigoval, nenutil, nezakazoval. Já vlastně nevím ,kde jsem vzala v sobě tolik síly tuto nebezpečnou závislost řešit tak RADIKÁLNĚ.Nemám ráda zdlouhavé a polovičaté věci. Jen ta představa, být zavřená v psychiatrické léčebně, ve mně ještě teď vyvolává návaly horkosti...
                    ♥♫♪♥     ♫ ♪ ♥
Odpověď pro Conny: Otazníky jsou tu proto, aby se zodpověděly. Pokud se týká dětí, když byly malé v té době  jsem nebyla  žádný "závislák", ptáš-li se na toto.Pokud se něco oslavovalo, vždycky jsem znala svou míru pití a zodpovědnosti asi tak, jako ostatní lidi, kteří mají děti a slaví svátky, či narozeniny.Nikdy mi neřekly slůvko výčitek, protože nebyl důvod.Silná závislost mně "čapla" až když děti odešly z domova a manžel onemocněl.Děkuji Ti za otázku.

 

     http://cz.youtube.com/watch?v=T0JR9Z-bEI8

 Přehrajte si:J.Nohavica:PANE PREZIDENTE

                                                                       *********

http://cz.youtube.com/watch?v=WfjfUAL3ChU Přehrajte si:Judita Čeřovská:Můůůj ideáál

Zjistlila jsem,že když mi sem píšete své příspěvky,že se neukazují srdíčka a notičky.To je ale šlendriáááán!!Škyt

                                                                       *********

    ***Tak ať žijou ♥PRALINKY♥ ***

  PS.Děkuji za váš zájem o můj osud a na případné otázky,velmi ráda  odpovím.

                     *********                    

                     Moje maminka mi umřelacrying.

20.května letošního roku:2015  mi zemřela maminka,

v nedožitých 94 letech.

Myslela jsem,jak se se sestrama semkneme,jak se budeme navštěvovat, že budeme na maminku spolu vzpomííínat.Tak si to ostatně i sama přála,že si budeme vááážit života i jedna druhé a s láskou na ní budeme společně vzpomínat.no

Místo toho mi nejstarší pražská sestra řekla,že tím,že maminka umřela, to u níííííí všechno KONČÍ a NIC JÍ  VÍC NEZAJÍMÁÁÁ! A to je jí 70let.Myslela jsem,že když mně v dětství byla tak blízká,jako máma,že mně má rááádablush.

Nemůžu ani slovem popsat, jak na mně toto její bezcitné jednání zapůsobilo.Její zrada,kterou mi svým vyřčením způsobila, je po tom,co mi sebrala moje piáno, další neskutečná ráána do srdce!frown

V den úmrtí jsem sestře nabídla pomoc,že s ní vyřídím pohřeb.Místo mé nabídnuté pomoci pohřeb raději vyřizovala pro nás s naprosto cizím člověkem,který neměl o naší rodině ani ánung.

Nikdy se nezajímal o nikoho z nás,ani jedinkrááát neprojevil žádný zájem o kontakt s náma,že by přijel,nic.

Jen byt po mamince ho zajímal a ten dostal.Je to mojí sestry krumlovské zeťák.

V den pohřbu,když jsem si myslela,že se s maminkou půjdeme SPOLEČNĚ k otevřené rakvi důůůstojně rozloučit♪ všechny TŘI DĚTIfrown,mně čekala dalšíííí zrada.

Sestry,ačkoliv věděly,že jsem na cestě-včas-byli jsme tam hodinu před obřadem-na mně nepočkaly.Nejstarší sestra mi řekla,že už maminku NEUVIDÍM!crying.Musela jsem se extra dožadovat otevření rakve,abych se s maminkou mohla rozloučit aspoň sama s vnoučkem a jednou z dcer.Druhá naše dcera chtěla později babičku také vidět,ale páni mi řekli,že my už jsme poslední,komu rakev otvírají.Ostatní rodina již neměla možnost se s maminkou rozloučit.To teda bylo bezcitně vymyšlenééé!Něco tak bezohledného by snad neudělal ani ten největší nepřííítel:bezmozeček.Víte,že nemám ani fotku maminky v rakvi?Prý,že jí sestra nenechala fotit!frownsadindecisionTatínka mám,jeho sestru tééééž,strejdu,ale maminku ne.

Další rána pro mně byla,když kněz měl řeč o mamince,jak žila,že byla čiperná do poslední chvíle.Najednou jsem slyšela,jako ze záhrobí...že se o ní staraly JEN DVĚ dcerysurprise,ale ŽE JSME SE S MANŽELEM O NI TAKY STARALI,O TOM ANI PŮL SLOVA! cryingChtěla jsem se zvednout a říct:PANE FARÁŘI,VY ALE JSTE NEDOSTAL PRAVDIVOU INFORMACI,JÁ JSEM TAKY DCERA,KTERÁ SE STARALA O SVOU MAMINKU.crying

Věděla jsem,že by se to nehodilofrown...a tak jsem musela řeč PROTRPĚT AŽ DO KONCE.crying

Starala se i naše mladší dcera,maminka k ní jezdila,dcera pro maminku vařila,vozila plný kočár jídla,nákupu,pomáhala jí s hroznovým vínem,který maminka pěstovala,koupila jí hadici a víno zalévala.Dávala naší mamince peníze,zaplatila jí NA CELÝ ROK TV SPOLEČNOSTenlightened.....něco tak podléééého a sssprostééého jsem ve svéém životě nezažila....angrycryingno.Naše dcera,troufnu si tvrdit,že byla jedináá,kdo naší mamince peníze dával.Každej si  k ní chodil jen půjčovat penííííze.Hlavně nejstarší sestra.

Já jediná z celé rodiny, jsem si peníze nikdy od maminky nepůjčila.Nepotřebovala jsem,protože umím hospodařit.Jen NEVYZRÁÁLÝ jedinec může říct:ON SE VŽDYCKY NĚJAKEJ TROUBA NAJDE,KDO MI PŮJČÍ!no

Manžel,který je na půl těla ochrnutý,pro mojí maminku však,když k nám jezdila,vstával v pět hodin, jednou rukou vše připravoval,loupal cibuli,krájel a škrábal brambory,prostě s láskou pro maminku vařil.broken heart

Jak můůůže člověk člověku,vlastní "kuref",takhle ublížit???frown

Kdo myslíte,že řeč pro faráře dal k dispozici?surprise

Moje nejstarší sestra,páč ona vyřizovala s tím cizím pánem pro naší rodinu, pohřeb.sadNemám adekvátní výraz pro to,co jsem si prožívala.crying

Sebestředná a bezcitná sestra, se pasovala do UNIVERZÁLNÍHO DĚDICE a GENERÁLA,KTERÝ MÁ NA VŠE MONOPOL.frown

A tak po maminčině smrti,ačkoliv mám dvě sestry,jsem zůstala samasad.To by maminka koukala,jak se sestry vybarvily.Jako bych nikdy nebyla jejich sestra a dcera naší maminky.frown

Neřešily se mnou po smrti dědictví, naprosto nic,co jsem očekávala.

I notáře jsem si musela sama o své iniciativě zjistit.Sestry mi nezavolaly,aby se mnou TAKY ŘEŠILY,co bylo potřeba ohledně pozůstalosti,o čem se poradit,NIC.

Nedaly mi ani JEDINÝ PŘÍVĚŠEK,který měla  maminka na krku,když šla do nemocnice.Když jsem to zmínila u notáře,DĚLALY OBĚ,ŽE OHLUCHLY.Ani jedna ze sester neřekla:TAK JÁ TI TEN JEDEN ŘETÍZEK NA PAMÁTKU PO MAMINCE DÁM! Čučely tam do stolu,jako by se jich to vůůůbec netýkalo.sad

Jednou mi pán napsal meil,abychom se sešly v maminčině bytě,ve kterém před smrtí bydlela.Byt byl už prrošmejděnej,penííze fuč,které maminka měla ukryté v hotovosti.Oni si mysleli,že nevíme s dcerou NIC?

Ještě jednu návštěvu mi dovolil s dcerou a vnučkou,když jsem ale chtěla vidět "jeho ústy" na pohřební hostině  avizovanou PLNOU MOC od maminky,řekl,CO KDYŽ JÁ JÍ NECHCI UKÁZAT!!!sadCo to jako je za jednání?Já kdybych měla plnou moc,tak jí ukážu BEZ ŘEČÍ.Každý slušně vychovaný člověk by plnou moc OD NĚKOHO ukázal automaticky. Jemu dělalo dobře,že je "na koni" o proti mně.Věděl,že byt už má v kapse a tak ho nic víc nezajímalo.Jako tu mou sestru nejstarší.

A tak už mně do maminčina bytu nepustil,abych si přeci jen mohla ještě něco vzít na památku.Copak se to dá zvládnout za 1-2 návštěvy?no

Musím poznamenat,aby pravdě bylo učiněno zadost,že je pravdou to,že si nás za života maminky pozvali s neteří-jeho ženou a záároveň dcerou mojí prostřední sestry,kde řekli,že si hypotéku můžeme vzít kdo chceme.Myslela jsem si,že je to poctivej a čestnej chlap,že ví,že by nás dvě sestry připravil o dědictví.Měla jsem za to,že se jednou byt prodá,on si odečte své náklady a částka se rozdělí na tři díly.

To jsem se ale spletla.Slíbili mamince vrátit prvopočáteční částku,kterou zaplatila,ale zůstalo jen

u slibu,protože po smrti se tato suma v dědictví nepotvrdila.Třeba na mou SMS neteř zareaguje a poctivě se vyrovná.To já v této chvíli nemohu předvídat.Ve chvíli,kdy toto píšu:8.9.2015 se to ještě nestalo a nestalo se tak ani do dnešního dne 30.10.2016.Neteř neměla ani tolik slušnosti,aby mi na SMS odpověděla.

Víc nebudu psát,on každej stejně dostane za svéééé činy jednou to,co si zaslouží.  

 

sadPřijde mi,jako bych se narodila do úúúúplně jiné rodiny.crying            

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Smutno v duši

(Božena, 8. 9. 2015 19:06)

Renatko,smutno v duši je,když se člověk zklame se svými nejbližšími,nejsi v tom sama,já to zažila s mým bratrem,který byl 3x ženatýmz každého manželství děcko,které jsem mu velmi často vychovávala,majíc je o víkendech a prázninách…pak se stala křivda,mamince po operaci rakoviny dělal děsné věci,chtěl peníze,přitom v životě dostal víc,než já…..když sem se snažila o to,aby ji nechal v klidu doléčit,všichni s ním mě označili za tu strakatou,co dojí mléko a zapomněli na to,jak sem jim šila,vařila,hlídala,pomáhala….jelikož sem pracovala ve zdravotnictví,dokonce zařídila i snadou léčbu a bratrovi zachránila nohu,kde měl z cukrovky gangrénu….nyní je to deset let,co na mě kašlou,nevolaj,nic…ale já mám svědomí čisté,jen je mi líto mé maminky,která po úrazu ležela tři měsíce ve špitála,kam nezačel z nich nikdo a když umírala s rukou v mých dlaních,byla znát hořkost a smutek,že její milovaný syn nepřišel……je mi stále smutno a nejen po ní,je mi smtuno pomém bratrovi,který zahodil společné dětství a vše ostatní……a věřím pevně,že každý,kdo zatratí ty,kteří ho milují,se smutkem odejdou nahoru také….neplač,oni za to nestojí,plač jen pro maminku a věnuj se manželovi,který tě má jistě moc rád….já tebe také..

Re: Smutno v duši

(PRALINKA007007, 9. 9. 2015 14:06)

Moje zlatá Boženko♥

pláču nad tím,jak náám dokáááážou ubližovat lidi v naší vlastní rodině.Prrroč to dělají,jak je možnééé,že si neváží toho,cos pro ně udělala.Člověk i kdyby si vyplakal oči,vykroutil hlavu z krku,se nedozvííí,nic se nezmění.JAK JE MOŽNÉ MÍT TAKOVÉ NEDOBRÉ SOUROZENCE?Tebe asi taky v tý porodnici vyměnili,jako mně♪hihi♪♪

Naší duši a srdce ranila vlastnííí kuref,myslí si,že jsou nedotkutelní.Zapomíínají ale na ZUB ČASU.Takový charakter nepředělááme,i kdybychom se snažili jak chtěli.Druzí si k nám dovolí jen tolik,kolik si necháme líbit.Jakmile se ozveme,je zle.Tak když si to naši sourozenci přejou,že už s náma nepočítají,maj to mít.

Našštěstí jsme se našly my dvě,jsi mi daleko milejší a vzááácnější,než obě moje sestry dohromady,pro které NIC NEZNAMENÁM.Krumlovská sestra má všechno za NESPRAVEDLIVÉ,CO SE NEDOSTALO DO JEJÍCH RUKOU.Co jsem dostala já zááávidí,a to je takováá drobnost,o proti ceně maminčina bytu,že ani TO MNĚ NEPŘÁLA.To ONA byla důvodem,proč se maminka se mnou poslední rok nebavila,pááč ze mně chtěla dostat aspoň páár šušnííí,které mi dala.Je PARADOX,že páár měsíců před tímto incidentem, s maminkou ONA nemluvila několik let a byla jsem to já,kdo sestře domlouval,aby se s maminkou usmířila.Že by mi napsala poděkování za to,to jí ani nenapadlo.Budíž je šťastnááá ona,i moje nejstarší sestra,kterou jsem v dětství tak ráááda navštěvovala.

Nic se nedá dělat,musíme žít dál,proto si vážím každého dobrého člověka.Ty jsi pro mně udělala za rok tolik,co moje rodina NE za celý můj život!

Radujme se,veselme se,páááč i za takovou BOMBU ČENICHOFKU-ráánu OSUDU děkuju,že jsem měla možnost poznat PRAVOU TVÁŘ SVÝCH VLASTNÍCH SESTER.

Přeji Ti,aby Ti osud všechno vynahradil.Ona ta situace jednou přijde,když ji člověk nebude čekat.Já nejsem věřícííí,ale tohle mi opravdu vychází.

Všechno zléééé je VŽDYCKY PRO NĚCO DOBRÉ. Nelitujme toho,co jsme prožili,ale rrradujme se z toho,co máááme,pááč to je k nezaplacení!

Děkuji,že jsem Tě našla!♪♪♪mňáááuk♪♪

pro Pralinku

(barny, 25. 5. 2015 21:18)

Pralinko jsi asi silná a úžasná žena která ví co od života očekává a chce.Tobě se opravdu při všech nástrahách a útrapách se povedlo to co jiní by nezvládli.Musíš být opravdový poklad pro rodinu a manžela.Obdivuji Tě že dokážeš být po všem být stále veselá a vitální.Smekám před Tebou pomyslný klobouk.Tvým příběhem a přístupem k životu jsi mi dala hodně do budoucna jak optimismus tak sílu a hlavně nevzdávat se.Přeji Ti vše nejlepší do dalšího života ,hodně zdravíčka a smíchu.Ještě jednou vřelý dík. Bárny

Re: pro Pralinku

(PRALINKA007007, 26. 5. 2015 16:05)

Milý Bárny,vehnal jsi mi slzy do očíííí.Děkuji Ti za krásná a hřejivá slova,kterých se mi nedostáváááá ani u vlastní rodiny.
Jsem nesmírně šťastná,že mně chápeš a nehubuješ mi,že jsem prdlá a bláázniváá i to, že mým přístupem a vystupováním nassáááváááte krásu života♥To pro mně moc znamenááá,opravdu-to není málo!
Nemá cenu se škvířit,plakat a kvičet,že se nám to,či ono nepovedlo,že na nás osud byl vošklivej,důležité je mít radost z toho,co nám život nabízí dááál a žíít,vychutnat si chvíle,kterých nám v našem životě je dopřáno.Bojujme proti šedi života...zpívnu píseň vod Gotta...hih♫♪♪to musím zvlááádnout sáám,já na to síílu mááám☼♪dupdup♫♪:))))

Děkuji

(Božena, 17. 10. 2014 20:18)

Renatko,děkuju ti za to,že mi tě osud postavil do cesty,nikdy sem nepotkala takovou silnou osobu v tak maličkém a drobném tvoru,je to neuvěřitelné,jaks dokázala bojovat s živote a osudem,který tě nešetřil,číst tvou životní zpověď,tak silně upřímnou a bez omlouvání sama sebe,je pro mě školou života,je to pro mě náhled na život i z jiné strany,pohled na to,jak člověk svou vlastní silou,dokáže přejít hnusnou bažinu a šlápnout opět čistou nohou na suchou půdu…..díky………...

Re: Děkuji

(PRALINKA007007, 17. 10. 2014 21:33)

Boženko moje zlatá,nesmírně Ti děkuji za krásné ocenění mého vyprávění.Já jsem nepoznala v životě hodnějšího člověka,jako jsi Ty,plná lásky a porozumění, i když Tě život teda vůbec taky nešetří.Jsi pracovitá,šikovná a vůůbec,jsi moje ššššštěstí na rozcestí!♥♪♪tralaláá

statečná Pralinka

(Karkulka, 3. 1. 2014 14:02)

Dobrý den milá Pralinko, tak a máme tu zase nový rok
tak Vám všem přeji od srdce.... ŠTĚSTÍ protože je ho málo,
přeji ZDRAVÍ protože je ho třeba,
přeji LÁSKU protože je krásná.

Spoustu radostných okamžiků v novém roce 2014 přeje Karkulka.

Re: statečná Pralinka

(PRALINKA007007, 3. 1. 2014 14:13)

Ahoj Karkulíínko♪♪♪Děkuji za přání,i já Tobě přeji hlavně zdravííí,toho není nikdy dost!♪♪hurááá♪☼♪

statečná Pralinka

(Karkulka, 17. 12. 2013 21:41)

Dobrý večer Pralinko, jak pak se máte. Veselé Vánoce chci Vám teď přát,
aby měl člověk člověka rád,
aby jeden druhému štěstí přál a i
ten nový rok za to stál !

Krásné prožití svátků vánočních a mnoho štěstí a zdraví, do nového roku Vám přeje Karkulka s rodinou.

Re: statečná Pralinka

(PRALINKA007007, 18. 12. 2013 9:07)

Drahááá Karkulko,
mockrát děkuji za krásné přání!Právě dnes jsem s panem ředitelem prožila jeden z nejkrásnějších dní.Dal mi dárek,který se nedá nikde koupit♥Kdo ví,pochopí.
Překonal svůj strach z cestování a jeli jsme sami metrem i autobusem k dceři na návštěvu!Cesta to byla dramatická,ale spolu jsme jí překonali.Dcera měla nesmírnou radost,protože jsme jí ušetřili pětset korun za nabízený odvoz autem její kamarádkou.Kamarádka se může věnovat díky tomu své rodině,my jsme poznali,že jsou na světě ještě hodní lidééé a navíííc jsme si dokázali,že spolu překonáme i těžké cestování.Potěšili jsme se a tak to máá býýt!♪♪hi♪
Tobě i svým "posluchačům" přejeme hlavně zdraví,nic jiného si člověk nepřeje.☼♪Tralaláá♪☼♪

statečná Pralinka

(Karkulka, 1. 12. 2013 21:49)

Dobrý večer Pralinko, jak se máte doufám, že jste oba v pořádku. Tady u nás na vysočině je pěkná zima tak doma máme teplíčko, tak jsem se dala do pečení vánočního cukroví. Pralinko, strašně moc ten život utíká vánoce jsou opět za dveřmi a pořád je to dokola. Tak ráda bych ten čas zastavila a ono to nejde. V dnešní době si člověk už tolik ani ty vánoce nevychutná, protože vláda nám jenom umí všechno zdražovat, lidé mají více starosti a problémy. Předtím nebyla tak bláznivá doba jako teď. Ale musíme se s tím usmířit že už to lepší nebude. Hlavní je,
aby jsme byli zdraví. Pralinko, papejte hodně vitamíny ať nemarodíte. Tak se mějte s manželem krásně a přeji Vám krasný večer plné pohody. S pozdravem Karkulka

Re: statečná Pralinka

(PRALINKA007007, 2. 12. 2013 8:37)

Ahoj,dívenko♥Děkuji za optání.jsme v pořádku.Počasí nám letos přeje:není sníh a tak můžeme každý den ven.Jak napadne,budeme nuceni být doma.Ale nevadí,my to vydržíííme!hi♥

Máš naprostou pravdu,čas letíííí jako bláááznivýý♪♪jáá nechytím ho♪♪ani vy♥hi-hi♪♪♪Vnímám to naprosto stejně jako Ty.Od roku 89 neslyšíme nic jiného,než jak si máme POŘÁD DOKOLEČKA-DOKOLA UTAHOVAT OPASKY - pořááád se jen zdražuje a zdražuje!!Jen ti nahoře si píšou pracovní smlouvy tak,aby měli na odchodném několik statisícůůů,nějaký ten "milijóónek" a pak se nám smějí do kamer!Ale MY,OBČANÉ jim to trpíme,proč by neodkláněli,netunelovali?Klaus a spol udělali zákony PRO SEBE,aby sebe chránili,sobě rovnééé nestydy,viz AMNESTIE!Neustále dokola se zvyšují daně,které se platí NĚKOLIKRÁT.Zdražuje se,platíme u doktora drzé vlezné,ačkoliv si pracující platí zdravotní a sociální.Lidi nadávají jen u stroje a nic se neděje!Zkus tuto úvahu napsat na debatu někam,hned Tě vezmou u krku a budou Tě bombardovat a napadat:PROČ NEJDEŠ SAMA DO TĚCH ULIC?Rozumný člověk ale takový blábol nemůže napsat,protože sám nikdo nic přece nezmůže a to ví i ten,co tento nesmyslný atak napíše jen proto,že se snaží z člověka udělat blbce.Sám ale rozumu moc nepobral,když takové žvanění napíše.Hlavně,že je demokracie,lidi makaj za minimální peníz a jak se v práci DEMOKRATICKY ozvou,LETĚJ,jako namydlený blesskosss!Člověk je vděčný za to,co má,hlavně zdravíííčko,které přeji i Vám!Dneska tu svítí punťa,tak půjdeme ven.Pan ředitel vstal v pět hodin,zadělal na pizzu,poprvé jí zkoušíme.Přeji hezký den s ♥PRALÍNKOVÝM♥☺ráááádiem.♪ťuk-ho♪☼♪♪♫

Re: Re: statečná Pralinka

(Karkulka, 2. 12. 2013 12:06)

Dobrý den Pralinko, moc Vám děkuji za Vaši milou odpověď a profesionální radu. Přeji krasný den.

statečná Pralinka

(Karkulka, 12. 11. 2013 22:21)

Dobrý večer milá Pralinko, jak se Vám daří a Vašemu manželovi? Kdykoliv mám čas, tak ráda se divám na Vaše roztomilé obrázky a příběhy a užitečné rady, které zde píšete. Pralinko, co zde píšete, tak máte ve všem pravdu a je vidět, že máte ráda hodné a upřímné lidičky které Vás chápou a že se snažíte srdečně a milé, vždy rozdávat lidem svojí dobrou náladu a příjemnou zábavu a energii. Moc Vám držím palce, že jste tak silná osobnost a že si stojíte za svým.
Pozdravujte také od nás manžela a mějte se moc krásně. S pozdravem Karkulka.

Re: statečná Pralinka

(PRALINKA007007, 13. 11. 2013 9:19)

Ahojky,Karkulínko♥Děkuji za optání,daří se v rámci možností dobře.Včera bylo krááásné počasíííčko a tak jsme si vyšli na procházku.Obešli jsme celou svojí rezidenci♪♪♪hihi♪♪Jak říká pan ředitel:"musím toho počasí využít,až napadne sníh,nevystrčím nos celou zimu ven",a tak chodíme,jak to jen jde a opravdu si to užíváme.Doma pak sedne na "rotchopéééďos"♪♪hihi♫♪,posilující stroj na nohy a "jedééé"!Čapne čínky a cvičí s čínkama,doukilovýma♪♪♪posiluje ruce♪upažííí,šup dolu♪upažíí♫šup nahóóru♪♪šup do strany☼♥Má neskutečnou vůli a to mi dodává energii,když pak přidá úsměv a zazpívá si u TV Šláááágr,tak jsem blahem bez sebe♥"NA ŠLÁGR TV JE AJ REKLAMA NAJLEPŠIJÁÁÁ!hih♪Přeji vám hodně štěstí a pohody♪♪Budu vysílat z plných plic pro vás všechny!hihih♪♪♪♫♪hop♥

Re: Re: statečná Pralinka

(Karkulka, 13. 11. 2013 23:01)

Moc díky za odpověď Pralinko. Váš manžel je určitě rád, že se o něho tak hezky staráte a tím že jste Pralinko, pro manžela tak bezvadná manželka a že se má o koho opřít, tak určitě má i chuť do života díky Vám Pralinko. Tak hodně štěstí a zase až budu mít čas, tak napíšu. Mějte se moc fajn. Karkulka

statečná Pralinka

(Karkulka, 3. 11. 2013 14:58)

Dobrý den milá Pralinko,čistě náhodně jsem narazila na Tvoje stránky a je mi moc líto, co jsi vše prožila. Když jsem četla Tvůj příběh, tak jsem to moc oplakala co jsi všechno musela vytrpět a klobouk dolu před Tebou že jsi byla tak statečná po tom všem a že jsi pořád tak statečná srší s Tebe takový optimismus že to nevzdáváš
a jdeš za svým cílem. To na Tobě moc obdivují. Přeji Ti hlavně nadále i Tvému manželovi hodně zdravíčka a štěstíčka v životě a hodně síly Vaši vzájemné opory. S pozdravem Karkulka



!!!!!!!

Re: Re: statečná Pralinka

(Karkulka, 3. 11. 2013 19:09)

Milá Pralinko, moc mě potěšila Tvoje odpověď. Můj manžel a já, Ti moc fandíme že jsi opět šťastna protože si to zasloužíš i Tvůj manžel. To že Tě některé lidi nechápou, z toho si prosím nic nedělej oni Ti závidí že s Tebe srší optimismus a že umíš lidem rozdávat na dálku energii a lásku. V dnešní době se bohužel člověk, nezavděčí všem lidem. Proto milá pralinko, nenech se od nechápavých lidí odradit a dělej to co Tě baví a těší. Držím Ti palečky i Tvému manželovi aby Vás doprovázela v životě jenom sama radost, štěstí a hlavně to zdraví, protože zdraví se koupit nedá. Přeji krásný nedělní večer. Karkulka

Re: Re: Re: statečná Pralinka

(PRALINKA007007, 3. 11. 2013 19:33)

Moje zlatá Karkulko♥nic se neboj,otrávit se nedám,protože jsem proti zášti druhých imunní♪Byli tací,kteří mi usilovali o život a to jen proto,že jsem je svou nonstop dobrou náladou iritovala.Lidi jsou prostě zvláštní.Nikomu neubližuješ a přitom Tě chce zabít.Mám za to,že takoví lidé nemohou být šťastní.♪Přijď za námi: http://www.diskutnici.cz/forum/1760-antistresove-forum-radia-pralinka/ ♪♪Děkuji mnohokrát za podporu a pozdravuj odemne manžela♥tralalááá♪♪♪

Re: statečná Pralinka

(PRALINKA007007, 3. 11. 2013 15:20)

Ahojky Karkulko♥Nesmírně Ti děkuji,že sis moje stránky pročetla a máš tolik uznání a krásných slov pro mě.♥Ty nejhorší dny už máme za sebou a tak si člověk říká,proč se netěšit z toho co máme,když nám osud dal tu možnost♪ být stále spolu.Mnozí lidé mi nechápou,když "vysílám" na diškutníkách♪♪♥hih♪♪Je mi takových lidí líto,že nevidí tu krásu a záááázrak života.Přeji Ti,abys byla též zdravá a nic Tě neporazilo.Spadnout člověk může,ale je třeba se zvednout a jít dááál,protože máme pořád pro co a pro koho žít!♪♪♫♪♪Těším se,že se na diskutníkách někde setkáme♥cinkho♥